Základní zákon přenosu tepla zjednodušeně zní, že teplo se šíří z teplejších míst na místa chladnější. Tento přenos se nazývá tepelný tok. V zimě probíhá přenos tepla z teplého interiéru bytů ven, v létě zvenku dovnitř. Přenos tepla probíhá jedním ze tří způsobů – vedením, prouděním nebo sáláním.
Vedení je přímý přenos tepla materiálem. Kovová lžička ponořená do horkého čaje se ohřívá až po její špičku, která se posléze stane příliš horkou k uchopení. Lžička vede teplo. Stejný proces probíhá v cihle ze které je postaven Váš dům. Na úrovni molekul si můžeme tento proces popsat snahou teplejších, rychleji kmitajících molekul předat energii těm chladnějším, pomalu kmitajícím a dosáhnout rovnováhy. Tepelný tok pevným materiálem vždy postupuje z míst z vyšší teplotou na místa s teplotou nižší. Bez vnějších vlivů (dodatečné ohřívání resp. ochlazování) je výsledkem vedení tepla rovnováha, při které má každá část tělesa stejnou teplotu.
Proudění je přenos tepla v plynu nebo v tekutině. Když položíte ruku nad horkou plotnu vařiče, cítíte jak vzduch přenáší teplo směrem vzhůru. Opět z míst teplejších na místa chladnější. Opět ven z Vašeho domu póry ve zdi.
Sálání je přenos elektromagnetických vln prostorem. Teplo slunce, teplo radiátoru… to vše je sálání. Větší část (až 90%) přenosu energie v prostředí probíhá právě sáláním. I když oči sálání energie nevidí, vaše kůže a nervové zakončení v ní jej vnímají. Sálání nepotřebuje materiální nosič.